Na Mental Wellness Days, které pořádalo Soulmio, nás zaujalo téma psychologické bezpečnosti a toho, jak rozpoznat duševní nezdraví u sebe nebo svého kolegy a jak si v takové situaci pomoci. To nejzajímavější z této přednášky od Olgy Zimmermann jsme vám shrnuli v našem článku. 

Na začátek je potřeba si objasnit, co vůbec znamená pojem “psychologická bezpečnost” v práci. V zásadě se jedná o prostředí, ve kterém se můžeme ptát na otázky, můžeme beztrestně projevovat své názory, nápady a máme zkrátka svobodu říct, co chceme. Na to, jak dobře se vám psychologicky bezpečné prostředí podaří v práci vybudovat má obrovský vliv vaše firemní kultura. Ta je až z 80 % odrazem zakladatele firmy.

Když se vám podaří tuto bezpečnost v týmu vybudovat získáte:

  • autentický projev
  • tým, který je inovativní
  • tým, který naplno využívá svého potenciálu
  • tým, který nemá omezenou kreativitu
  • tým, který zvyšuje v členech pocit zodpovědnosti
  • tým, který je efektivnější

Jak psychologicky bezpečné prostředí budovat?

  • Připravte si stage – kdykoliv se snažíte své kolegy dostat na jednu loď, tak abyste došli ke společnému cíli, musíte vaší práci nastavit jasný rámec. Říkejte kolegům proč děláte to, co děláte, proč je to důležité a pro koho to děláte. Dovolte kolegům dělat chyby a učit se z nich. 
  • Vyzvěte k zapojení – přiznejte, že i vy děláte chyby a ukažte členům týmu, že je normální nevědět. 
  • Produktivní reakce – aktivně naslouchejte, vyjadřujte uznání a buďte připraveni pomoci. 
  • Pravidelně žádejte zpětnou vazbu a mluvte o svých chybách
  • Buďte otevřeni jiným názorům
  • Podporujte kladení otázek 

Dalším tématem, které s psychologickou bezpečností úzce souvisí je mentální zdraví/nezdraví. Kolem tohoto tématu panuje řada mylných představ. Tou asi největší mylnou představou je, že pokud nejsem mentálně zdraví, tak jsem šílení. Dlouhou dobu ve spoustě firem (bohužel u mnoho firem je tento mýtus stále hluboce zakořeněn) panoval názor, že osobní věci na pracoviště nepatří a nemají mít vliv na náš výkon. Skutečnost je však taková, že v práci trávíme opravdu velkou část života a ať chceme nebo ne, vždy si částečně své osobní věci do práce přinášíme. Pokud nám zaměstnavatel nevytváří pracovní prostředí ve kterém bychom se cítili dobře, utrpí jak naše mentální zdraví, tak naše výkonnost. 

Proto, abychom porozuměli tomu, jak se cítí ostatní a jak jim můžeme pomoci musíme nejdřív dobře znát sami sebe. 

Jak poznám, že já sám nejsem v psychické pohodě?

  • Dlouhodobě se necítím dobře
  • Jsem často unavený/á
  • Mám bolesti hlavy
  • Mám problémy se spánkem
  • Jsem ve viditelném napětí
  • Změnila se mi chuť k jídlu, mám potíže s trávením apod…

Podobné příznaky můžeme pozorovat i kolegů. Jsou to např. :

  • Úzkosti
  • Neschopnost uvolnit se
  • Časté změny nálad
  • Ztráta motivace
  • Ztráta smyslu pro humor
  • Přehnaná senzibilita
  • Neschopnost se soustředit
  • Nerozhodnost

Další behaviorální náznaky mohou být:

  • Časté kouření
  • Rezignovaný postoj
  • Podrážděnost
  • Hněv nebo agresivita
  • Asociální chování
  • Častá práce v pozdních hodinách
  • Nekonzistentní výkon apod…

Pokud jste některé symptomy doprovázející mentální nezdraví u některého kolegy zaznamenali, tak se teď určitě ptáte, kde je hranice toho, kdy se o tom s kolegou máte začít bavit a pomáhat mu. Možná vás zklame, že na tuto otázku není zcela jasná odpověď. Vše je totiž velmi individuální a záleží na několika faktorech. V potaz musíte brát to, jak si s kolegou jste blízcí, jak důvěrný vztah spolu máte, v jaké roli ve firmě ve vztahu ke kolegovi jste atd…Nic však nikdy nepokazíte vhodně zvolenou otázkou a upřímným projevem zájmu. Jak se kolegy začít ptát?

Jaké otázky jsou vhodné?

  • Jak se ti daří?
  •  Zdá se, že jsi smutný. Je všechno v pořádku?

Naopak se vyhněte otázkám tohoto typu: 

  • Vypadáš špatně, je ti něco?
  • Tvůj výkon je opravdu nepřijatelný, děje se něco?

! Kolegovi vždy nabízejte pomocnou ruku a nedávejte mu najevo odsouzení nebo opovrhování! Zdraví vztah s kolegou v bezpečném prostředí je založen na důvěře a lidském respektu ne na zvědavosti, která by vycházela z našeho ega. 

Jak může zaměstnavatel podpořit ve firmě mentální zdraví?

Zaměstnavatel by se měl snažit ve firmě vytvářet prostor psychologické bezpečnosti a atmosféru, ve které se zaměstnancům bude dobře pracovat. Firma může mít zavedené programy na podporu a ochranu duševního zdraví zaměstnanců. Dlouhodobě by se firma měla snažit zvyšovat povědomí o důležitosti duševního zdraví. Nesmírně důležité je dbát na podporu, rozvoj a edukaci manažerů. Ti své znalosti a schopnosti následně mohou přenášet na ostatní členy týmu. Nesmíme také zapomínat na to ptát se zaměstnanců, co pro ně duševní zdraví znamená a co brání tomu, aby se v práci cítili dobře. Velmi důležitá je také ochota vedení firmy naslouchat HR, kteří tuto oblast ve firmách většinou mají na starost. 

Poznámka na závěr k zamyšlení: Zuby si taky čistíte každý den a chodíte k zubaři, tak proč se stydět pečovat o své duševní zdraví?

 

Zdroje: Přednáška Olgy Zimmermann – Mental Wellness Days 2021

CzechCrunch: https://cc.cz/psychologie-uspesneho-startupisty-nebat-se-aneb-nejlepsi-tymy-stoji-na-psychologickem-bezpeci/