Na Mental Wellness Days, které pořádalo Soulmio, nás zaujalo téma psychologické bezpečnosti a jak ji vytvářet v týmech ať už jste leader, HR nebo součást týmu/organizace. To nejzajímavější z této přednášky od Olgy Zimmermann jsme vám shrnuli v našem článku.

Co je to psychologické bezpečí?

Je to prostředí ve kterém je člověk přesvědčený o tom, že nebude potrestaný, ani ponížený za své myšlenky, chyby, názory…

Týmy, ve kterých je vysoké psychologické bezpečí mohou mít mezi sebou konflikty, ale rozdíl je v tom, že psychologicky bezpečné týmy tyto konflikty umí řešit konstruktivně.

Poprvé pojem psychologického bezpečí přináší Edgar Schein a Warren Bennis v roce 1965. Popsali ho, jako prostředí, které pomáhá lidem dosáhnout společných cílů a je zásadní pro to, aby se lidé cítili bezpečně. Pak jsou schopni lépe měnit své chování v reakci na měnící se organizační výzvy.

V Roce 1999 Dr. Amy Edmondson zkoumala výkonnost klinických týmů. K jejímu překvapení se klinické týmy s nejlepšími výsledky (zároveň týmy s vysokou mírou psychologického bezpečí) ve skutečnosti dopouštěly většího počtu chyb než týmy s nižší výkonností (týmy s nízkou mírou psychologického bezpečí). Týmy s vyšší výkonností měly větší odvahu chyby hlásit a měly tím pádem více množností se z chyb poučit a pracovat s nimi.

💡Týmy s vysokou mírou psychologického bezpečí mají až o 27 % nižší fluktuaci

Jak psychologicky bezpečné prostředí tvořit?

K bezpečnému prostředí je potřeba pokrýt několik oblastí, které týmy musí splňovat.

  • Inkluze a diverzita – každý člen musí mít možnost být sám sebou
  • Musí být ochota pomoc jeden druhému a o pomoc si musíme umět říct
  • Jasný postoj k riziku a selhání – musí být stanovena jasná míra, do jaké je dovoleno dělat chyby
  • Otevřená konverzace – potřebujeme vysokou míru otevřenosti v diskuzi o složitých a citlivých tématech

T. Clark rozlišuje 4 fáze při tvorbě psychologicky bezpečného prostředí v týmu: 👇

1. Musíme se cítit začlenění

2. Bezpečí učit se

3. Možnost přispívat svými myšlenkami i nesouhlasem

4. Challengovat svůj tým a nadřízeného

Psychologické bezpečí není to jen o tom, že máme v týmu pohodu, je to o zóně učení -> psychologické bezpečí přenáší na každého i vysokou míru zodpovědnosti, v zóně učení se můžeme cítit dobře, ale zároveň můžeme dělat chyby a posouvat se dál

Jak poznáme, že máme nízkou úroveň psychologického bezpečí?

Známky nízkého psychologického bezpeč jsou často jsou velmi nenápadné 👇

1. Ticho na schůzkách → často to vypadá, že nikdo nemá žádné námitky, je to první signál, kdy se lidé necítí bezpečně

2. Všichni spolu vždy souhlasí -> lehce se shodneme a je to takový náš trend

3. Obviňování ostatních → pokud nemáme bezpečné prostředí, bojíme se přiznávat své chyby -> často se pak používá slovo ONI.

4. Kolegové si navzájem neříkají o pomoc

5. Lídři mají tendenci mluvit nejvíc

6. Tým se vyhýbá obtížným konverzacím

7. Chyby se neuznávají

85 % zaměstnanců uvedlo, alespoň jednu situaci, kdy se neodhodlali upozornit šéfa na problém, ikdyž o něm věděli.

Teorie transakční analýzy – model EGO stavů

Každý z nás se v různých situacích chová podle nějakého stavu, které mohou být: 👇

a) Chovám se jako RODIČ – jako rodič mám zpravidla nad někým moc. Druhou stranu nepovažujeme za rovnocenného partnera.

b) Chovám se jako DOSPĚLÍ-> dobře víme hranici své zodpovědnosti a vnímáme ostatní rovnocenně.

c) Chovám se jako DÍTĚ -> pozice závislá, pozice úzkosti a stavíme se do ní v situacích, kdy máme z něčeho strach.

Psychologické bezpečí není možné mezi dítětem a rodičem, je možné jen v rovnocenném prostředí.

Jak tvořit psychologicky bezpečné prostředí z pozice leadera?

Nezapomínejte, že na jazyku záleží -> leader nesmí ani znehodnocovat názory svého týmu a nesmí zůstávat v rodičovském vzorci a bral si moc. Často stačí jen malá změna jazyku, aby se celá situace změnila -> musíme dávat šanci i prostor druhé straně. Důležité je dávat druhým možnost se vyjádřit.

Psychologické bezpečí není jen o tom, že po lidech nekřičíme. Musíme ostatní vnímat ostatní v rovnocenném partnerství. Jak na to?👇

1. Připravte si půdu-> Jak budeme v psychologickém bezpečí fungovat? Tomu ovšem předchází to, že si uděláme revizi toho, jak fungujete teď. Zamyslete se zda jste šéf (má odpovědi na všechno a vnímá se jako kompetentnější než ostatní, dává rozkazy a hodnotí výkonnost) nebo leader (nastavuje směr a vítá vstupy od ostatních, vytváří podmínky pro další vzdělání a to i tím, že na chyby se dívá jako na možnost rozvoji, vnímá ostatní jako partnery). Šéf se chová na úrovni rodič-dítě a leader dospělí-dospělí.

Vyjasněte si nový pohled na selhání → odkomunikujte, jak chcete společně chceme vnímat chyby a selhání. Jak to třeba říct? “Naše práce je komplexní a nová, takže určitě budeme dělat chyby, ale zároveň se z nich budeme učit.”

2. Povzbuďte aktivitu → na tvorbě psychologického bezpečí by se měli podílet všichni a každý musí být prostor pro vyjádření. Leader by neměl hlasovat jako první, protože pak můžeme ovlivnit ostatní. Snažte se být zvědaví, ne přesvědčující. Vyhledávejte nesouhlas, může to být zdroj nových nápadů, poskytujte informace ne instrukce!

3. Reagujte produktivně -> Opravte porušení psychologického bezpečí – pokud jste se jako tým domluvili na určitém fungování, které je narušené, tak je vaše povinnost leader na takové chování upozornit.

Projevte ocenění -> při nedostatečném ocenění se psychologické bezpečí může zlomit. Díky ocenění člověk může nabrat další odvahu říkat i jiný názor a dělat chyby. Jak na to? Stačí říct třeba: “ Vím, že není jednoduché říkat opačný názor a jsem za to opravdu vděčný/á).” nebo “Vím, že jednodušší cesta by byla myslet jen jedním směrem, ale to, že upozorňujete na problémy nám dává úplně jiný a komplexnější rozměr.”

Jak vytvářet psychologické bezpečí z pozice HR?

  1. propagujte psychologické bezpečí přes všechny kanály, komunikujte jaké jsou výhody psychologického bezpečí, zkuste o tom vyvolat diskuzi, vzdělávejte se.
  2. Zajistěte vzdělání manažerů na téma psychologického bezpečí
  3. Měřte psychologické bezpečí -> mapujte slabá místa

Jak může vytvářet psychologické bezpečí každý člen týmu nebo organizace?

❗️Pamatujme si, že vždy musíme setrvat v roli dospělého ❗️

ZAČÍNÁ TO U VÁS!

  • Musíme si přiznávat i svoje chyby, tým pak s ní může pracovat a inspirujeme tím ostatní
  • Experimentujte – vnímejte, že chyba je produktem experimentu a příště už víte, jak to udělat lépe
  • Vytvořte místo pro diskuzi, zajímejte se o názory ostatních a nebojte se říct, že něčemu nerozumíte
  • Buďte trpěliví – psychologická bezpečnost potřebuje svůj čas.