Jste radikálně otevření nebo spíše ničivě empatičtí? Proč na stylu komunikace záleží a špatné použití může mít až fatální následky?

Před nedávnem jsem dočetla knihu Radikální otevřenost od Kim Scottové. Kniha mě oslnila už jen proto, že autorka použila opravdu obrovské množství příkladů z její praxe. Nepoužila pouze ty kladné, kde by ukázala, jak se má správně využít radikální komunikace, ale především poukázala na situace, kde chybovala a následně ji rozebrala a upravila. Čtenář se tak dokáže poučit z autorčiných přešlapů a fuckupů.

Na radikální otevřenosti je skvělé to, že když se ji naučíme správně používat, můžeme tak vybudovat lepší prostředí nejen v práci se svými kolegy, nadřízenými, podřízenými, ale i v osobním životě – s rodinou a přáteli. Postihuje problematiku lidské komunikace, což je v mnohých společnostech (a nejen tam) velmi citlivá oblast, kdy v centru dění stojí čtyři základní pilíře. K druhé osobě můžete být buď radikálně otevření (projevujete osobní zájem) nebo útočně agresivní (to naopak zájem nemáte vůbec), případně ničivě empatičtí (tady máte osobní zájem veliký, ale nejste schopni konfrontace) a manipulativně neupřímní (ani zájem, ani konfrontace ).

Radikální otevřenost

Klíčem radikální otevřenosti je ukázat, že druhého člověka chápeme, nesoudíme a snažíme se mu vysvětlit, proč je naše doporučení, názor správné.

Př: Představte si situaci: vidíte na přechodu velmi rušné ulice slečnu s několikaměsíčním štěnětem. Štěně je rozverné, neustále škube za vodítko směrem k silnici plné aut a snahy své paničky o to, aby se uklidnilo vůbec nezabírají. Vedle slečny stojí muž, který se snaží slečně pomoci. „Vidím, že máte svého pejska velmi ráda. Ale ono umře, pokud ho nenaučíte povel SEDNI!“. Muž slečnu neodsuzoval, ale projevil zájem a pochopení, že má slečna svého pejska opravdu velmi ráda (slečna tedy nemá potřebu spustit co si to dovoluje a co se do její výchovy vůbec plete) a zároveň ji jednoznačně řekl, co se může stát, pokud svého pejska nenaučí poslouchat.

Ničivá empatie

Ničivé empatie a tím pádem i spoustou chyb v komunikaci se manažeři dopouštějí nejčastěji. Dochází k ní v případě, kdy nechceme dělat dusno, uvést kolegu, podřízeného, člena týmu do rozpaků a vytvoříme v práci atmosféru: hlavně se chovat mile. Bohužel je to na úkor kritického hodnocení, tedy vylepšování a skutečně dobrých výkonů.

Manipulativní neupřímnost

Manipulativní neupřímosti se dopouštíte tehdy, když vám na daném člověku nezáleží natolik, abyste se s ním pustili do přímé konfrontace. Velmi často je tato forma komunikace využívána v případě, když svou soustředěnost směřujete primárně na to, aby vás měli všichni rádi, chcete díky ní získat nějakou výhodu nebo jste prostě jen příliš unaveni na to, abyste se s někým ještě dohadovali. Velmi jednoduchý příklad je prezentace vašeho kolegy. Víte, že ho potěší, když mu ji pochválíte, ale upřímně si myslíte, že nestála za nic. Problém je, že tímto způsobem a špatnou zpětnou vaznou váš kolega nebude mít nikdy šanci se zlepšit.

Útočná agrese

Ačkoliv se to může zdát zvláštní, útočná agrese může tým dovést k mnohem lepším výsledkům než v případě komunikace ničivé empatie či manipulativní neupřímnosti. Nicméně i tento styl komunikace tým velmi oslabuje. Zejména v případech, když nadřízení své zaměstnance veřejně ponižují a shazují nebo naopak absolutně ignorují. Z krátkodobého hlediska může vést ke kýženým výsledkům, ale z dlouhodobého hlediska za sebou nechává mrtvoly. Jen si vzpomeňte na film Ďábel nosí Pradu a Meryl Streepovou v hlavní roli.

Bezesporu jsme se všichni jednou ocitli v situacích popsaných výše, nebo v jejich mutacích. A dost pravděpodobně jsme podobný styl komunikace použili i my samy. Důležité je si uvědomit a sebekriticky přiznat, zda to byla správná cesta. Radikální otevřenost rozhodně není pro každou společnost a pro každý styl vedení. Dost pravděpodobně se může stát, že budete nepochopeni, protože na takový styl komunikace nejsou ostatní zvyklí.

Za mě je radikální otevřenost klíč k otevřené komunikaci, který může vést ke skvělým výsledkům nejen jednotlivce, ale i celého týmu.

Jak začít a postupovat s radikální otevřeností si řekneme zase příště. Pokud vás problematika, tipy a triky zajímají do hloubky, určitě doporučuji si knížku přečíst 😊.

Jsme v tom společně.💙

Autor článku: Dita Nováková