V listopadu proběhla online konference Mental wellness days 2021. Další přednáška, která mne zaujala byla od Zuzany Jochmannové o Imposter syndromu.
Imposter syndrom neboli syndrom podvodníka se projevuje, pokud svůj úspěch přisuzujeme náhodě nebo jiným externím vlivům místo vlastnímu přičinění, talentu, schopnosti. Nedokážeme se dostatečně ocenit, stále se srovnáváme s ostatními. Imposter syndrom označuje vzorec chování, kdy lidé pochybují o tom, co dokázali.
Našli jste se v následujících situacích? Podaří se vám odvést dobrou práci, od šéfa či od známých dostanete pochvalu, ale vaše odpovědi a pocity zní nějak takto:
- „To nebyla moje zásluha, měl/a jsem jen štěstí“
- „To bylo jen správné načasování“
- „Není to moje zásluha, je to zásluha celého týmu“
- „Klient měl jen dobrou náladu, proto se to povedlo“
- „To by udělal každý“
- „Nejsem tak kompetentní, jak by moje tituly mohly vypadat“
- „Opravdu nevím, jak jsem to udělal/a“
Pokud jsou vám výše uvedené situace blízké, zřejmě máte co dělat s imposter syndromem.
Jak ho rozpoznat?
- Bagatelizujeme svůj úspěch
- Neumíme přijmout pochvalu a špatně se vyrovnáváme s kritikou
- Neustále se srovnáváme s ostatními – přirozeně s úspěšnějšími
- Bojíme se přijímat práci, kterou neznáme (raději přenecháme kolegovi, který jí ve finále udělá tak, jak bychom ji zvládli i my), nevyužijeme plně svůj potenciál
- Bojíme se vyjádřit názory na schůzkách a školeních (co když to bude hloupý dotaz, co si budou myslet, radši budu mlčet)
- Negativní myšlenky a chvíle, kdy máme pocit neúspěchu, si přehráváme pořád dokola
Tyto pocity zažívá denně 70% lidí v zaměstnání i v osobním životě. Zbylých 30% tyto pocity nikdy nezažili.
Proč mu věnovat pozornost?
Negativní pocity jako frustrace, stres nebo panika vedou ke snížení pracovních výsledků, vyhýbáme se výzvám, o kterých si myslíme, že by je někdo jiný určitě zvládl lépe. Tím zmeškáme příležitost, nevyužijeme plně svůj potenciál, nastává nespokojenost v osobním životě, chronický stres, vyhoření a v nejhorším případě závislosti.
Jak s imposter syndromem bojovat?
- Přiznat si to – neobviňovat se
- Dávat si pozor, jaká slova používám
- Např. místo slov MUSÍM, MOHLA BYCH, MĚLA BYCH začneme používat RÁDA BYCH
- Zapište si situace, kdy se syndrom spouští, kdo je přítomen a za jakých okolností se takto cítíte
- Sledujte své úspěchy – každou pochvalu, kompliment, ocenění si zapište
- Mluvte o tom, jak se cítíte
Osobně jsem párkrát vedla rozhovor se šéfem, kdy mi ne jednou řekl:
„POSLOUCHÁŠ SE, CO JSI PRÁVĚ ŘEKLA? V PRVNÍ VĚTĚ SE POCHVÁLÍŠ ZA DOBŘE ODVEDeNOU PRÁCI A V DRUHÉ VĚTĚ TO CELÉ SMETEŠ, ŽE JE TO DÍKY DOBRÉ SHODĚ OKOLNOSTÍ.“
Až pak jsem to sama slyšela a proto mě téma Imposter syndrom zaujalo. Nejsme v tom sami 🙂
Vaše Markéta 🙂
Zdroj https://mentalwellnessdays.com/ a Zuzana Jochmannová