Všichni během svého života projdeme různými etapami pracovního života. Od přípravy na budoucí povolání přes zařazení do pracovního procesu po přípravu na odchod do důchodu. Podle D. Supera prochází člověk 5 stádii profesního vývoje:
- Stádium růstu (základní škola, příprava na střední školu)
- ABSOLVENT, stádium zkoumání – ze studenta se stávají zaměstnanci, navázání na pracovní život
- Řadový zaměstnanec, stádium budování – snaha o trvalé místo, získání potřebné praxe
- Vedoucí pracovník, stádium upevnění kariéry – udržení pozice, zlepšování se, další vzdělávání
- Stádium ústupu – příprava na odchod do důchodu, postupné přerušení pracovní aktivity
Mezi 2. – 3. etapou velmi často ženy odchází na mateřskou dovolenou, přichází pauza a následný návrat do pracovního režimu.
Podívejme se blíže na možné výhody zaměstnávání lidí ve středním a důchodovém věku.
I přes to, že nezaměstnanost v listopadu 2021 klesla na 3,3% (v evidenci ÚP je to o 28 977 méně uchazečů než loni), se potýká pracovní trh s extrémním nedostatkem lidí.
Generace dnešních zaměstnanců:
- Poválečná – lidé narozeni mezi 1946 – 1964
- mají respekt k autoritě, jsou loajální k institucím, mají potřebu sociální, rodinné a pracovní jistoty
- Generace X – tzv. Husákovy děti – 1965 – 1982
- silné ročníky, idealistické přesvědčení se mísí s odporem proti autoritám, vyznačuje se upřednostňováním práce před rodinným a osobním životem, budovali firmy, odcházeli brzo ráno do práce a přicházeli večer, přednost práce před osobním životem
- Generace Y – ročník 1983 – 2000
- spoléhá na sebe sama, necítí se odkázaná na autority, apeluje na zaměstnavatele, aby věnoval pozornost jejich potřebám a očekáváním, pokud chce dosáhnout oboustranné spokojenosti. Zajímají se více o rovnováhu práce a rodinného života
- Generace Z – na přelomu století
- potřeba svobody, nezávislosti a silné individuality. Neomezené možnosti realizace, pasivní ve vyhledávání jiných možností, nemají problém se střídáním zaměstnání, generace zasažená ztrátou jistot, připravují se na práci, na kterou neví, zda budou potřeba (technické pokroky, lidi nahrazují stroje)
Starších lidí přibývá, dnes zastupují 18% společnosti. Kolem roku 2050 se předpokládá, že budou starší lidé čítat až 33% populace.
Průměrný věk je dnes 42 let a jak sami vidíme, začíná se přibližovat věku střednímu. Lidé ve středních letech a starší tvoří, a do budoucna budou tvořit velmi silnou část obyvatelstva.
Pracovní schopnost si představte jako rovnováhu mezi osobními zdroji pracovníka (zdraví, vzdělání, dovednosti atp.) a pracovními požadavky, které jsou na něho kladeny. Pracovní život se prodlužuje a na pracovní schopnost jsou větší a větší nároky.
Různé vyšší pozice dříve zaujímali starší jedinci. Tento trend se obrátil naruby a přednostně jsou přijímáni zaměstnanci mladších ročníků, jelikož jsou v optimální kondici, flexibilní, kreativní atp. Tímto trendem může i nechtěně vzniknout diskriminace lidí staršího věku.
Předsudky vůči pracovníkům vyššího věku například patří tvrzení, že starší jedinci se hůře přizpůsobují novým požadavkům, špatně se učí novým věcem nebo mají nižší pracovní tempo včetně ohledu na zdravotní stav. Na všechny tyto tvrzení pozor, jsou považována za diskriminační a jsou neobhajitelná! Věk jako kritérium pro přijetí se může objevit pouze v případě, kdy je zákonem daný věk pro výkon povolání a těchto případů je velice málo.
Je tomu ale skutečně tak, že starší lidé neudrží tempo a nemohou už být firmám prospěšní?
Z výzkumů vyplývá, že schopnost se učit s věkem neochabuje. Proces vzdělání se může zpomalit, ale rozdíl oproti mladším jedincům není zásadní. Přetrvávají velké předsudky, že starší lidé se učit nové věci nechtějí, neučí se dost rychle nebo nechtějí používat moderní technologie. Toto tvrzení již dávno není pravda. Naopak, i senioři mají zájem o další vzdělávání. Univerzity třetího věku jich navštěvuje na 50 000 a zájem rok od roku stoupá.
Jelikož se pohybuji v oblasti obchodu a prodeje, setkávám se denně se zaměstnanci všech zmíněných kategorií – od čerstvých absolventů po seniory, od prodavaček po vedoucí prodejny a taky s řezníky, kteří jsou z větší části v předdůchodovém věku. Mohu potvrdit, že komunikace s pracovníky středního a vyššího věku je jednoduchá a jasná. Jsou velmi spolehliví. Zaměstnanci, kteří u nás pracují 10 – 20 let (a že takových máme), jsou ve věku našich maminek, babiček a stále aktivně a bezproblémově zastupují i vedoucí pozice včetně práce s moderními technologiemi (obsluha PC, tiskáren, kovnektomatů atp.) Perfektně drží krok s mladšími kolegy/kolegyněmi.
Tím ale neshazuji důležitost přítomnosti mladé generace. Naopak, u nás je místo, kde se střetává mladá generace se starší a na pracovišti se skvěle doplňují. Mladistvá energie a nadšení pro věc má své neopomenutelné místo snad v každé profesi.
Jaké jsou výhody zaměstnávání občanů středního a vyššího věku?
Hlavní přednosti těchto lidí jsou zkušenosti, nadhled, odpovědnost a loajalita. Pro jisté profese jsou starší lidé nepostradatelní. Ovšem ne všechny obory jsou pro ně vhodné.
- Oddanost a loajalita vůči zaměstnavateli
- pokud jsou ve svém zaměstnání spokojeni, pracují, protože CHTĚJÍ nikoliv proto, že MUSÍ
- Fluktuace těchto pracovníků je znatelně nižší
- Stabilita
- lidé ve starším věku už se neženou za kariérním posunem, upřednostňují jistotu
- Pečlivost a orientace na výsledek
- Jsou hrdí na dobře odvedenou práci a jsou ochotnější zdržet se v práci déle, aby dokončili práci, kterou začali
- Má pro ně větší význam samotná práce
- Organizační schopnosti
- Znají dobře své místo a práci si dokáží efektivně rozložit, zorganizovat, čímž ušetří i hodiny času
- Důvěra a sebejistota
- díky letitým pracovním zkušenostem jsou sebejistější
- nebojí se sdílet své nápady s vedením
- problémy, na které narazí, řeší přímo
- nedostávají se zbytečně do konfliktu s vedením, vědí, jak diplomaticky sdělit své myšlenky vyššímu vedení
- díky letitým zkušenostem jsou méně „otřeseni“, když nastanou problémy
- Mentoring a předávání zkušeností
- mohou ostatní učit vlastním příkladem
A jaké jsou Vaše zkušenosti se zaměstnáváním starší generace? ☺