Kolikrát se Vám stalo, že jste při rozhovoru s druhou osobou přemýšleli úplně nad něčím úplně jiném a byli jste vlastně přítomni pouze tělesně? Viděli jste, jak se druhému hýbe pusa, ale myšlenky Vám poletovaly daleko od tématu Vaší „konverzace“. Komu se to nikdy nestalo, ať hodí kamenem! Samotné se mi takové situace občas děly a stále dějí a upřímně? V konečném důsledku je z toho trapas, protože to druhá osoba většinou pozná a dostávám pak otázky typu: „Posloucháš mě vůbec?“ nebo „Tak mi řekni, co si o tom myslíš?!“ a nastane dlouhé „ehmm“.

 Naštěstí existují techniky aktivního naslouchání, které, když si osvojíte, vyhnete se nepříjemným situacím a co víc…zlepší Vám to vztahy, napomůže k rychlejšímu vyřešení problémů a vzájemnému porozumění.

Co to vlastně Aktivní naslouchání, aktivní komunikace je?

Aktivní naslouchání je základní sociální dovednost, která umožňuje být v dobrém kontaktu s druhou osobou a vytváří mu tak prostor, aby Vám mohl své sdělení důkladně vysvětlit, předat. My se naopak snažíme, abychom co nejpřesněji pochopili a porozuměli tomu, co nám druhá osoba sděluje. Zároveň mu dáváme najevo, že ho vnímáme a akceptujeme…ve smyslu, že nám záleží na tom, co si on o tom myslí. Snažíme se vhodnými otázky pobízet druhou osobu, aby se více pohltila, vysvětlovala a zkoumala možné úhly pohledu, alternativy svého problému.

Podívejme se na základní rozdíly mezi aktivním a pasivním nasloucháním:

Co to pro nás znamená:

Pokud chceme aktivně naslouchat, musíme nechat stranou svůj vnitřní svět, své potřeby, emoce a sebeprosazení. Nepleťme si to prosím s tím, že musíme s druhou osobou nutně souhlasit. Jde nám především o to, abychom se dozvěděli, co si myslí ten druhý a jaký on k tomu má postoj.

Existuje 6 technik aktivního naslouchání, které když se pokusíte si je osvojit, jsem si jistá, že pocítíte rozdíl ve Vaší komunikaci.

Povzbuzovaní – má dva základní cíle

Ze začátku rozhovoru projevit zájem                                  V průběhu rozhovoru povzbuzovat mluvčího

„Povídej, co se stalo?“                                                                                    „Povídej dál….”

„To mě zajímá, povídej..“                                                                                 „To je zajímavé..“

                                                                                                                             „Aha, řekni mi o tom víc…“

Objasňování má hned tři cíle:

Získat více informací                         Objasňuje to, čemu nerozumíme                   Rozšířit možné úhly pohledu mluvčího

„Jak, kdy se to stalo?“                     „Jak tomu mám rozumět?“                                     „Řekni mi o tom víc…“

 „A co jsi s tím dělal ty?“                „Počkej, tohle je zvláštní, myslíš tedy..“               „Aha, co myslíš, že za tím mohlo být?“

                                                                                                                                                    „Bývá to takhle vždy, často?“

Parafrázování – s pomocí principu parafrázování se snažíme říci vlastními slovy zjištěnou informaci, sdělení

Projevujeme zájem o mluvčího a sdělované informace a Zlepšíme vzájemné porozumění

„Takže jestli tomu správně rozumím, znamená to, že..“

„Myslíš to tak, že…“ ;          „Říkáš tedy, že…“ ;           „Takže ty bys chtěl, aby…“ ;

„Dobře, jen se ujistím, že tomu správně rozumím…“

Reflexe (zrcadlení, odraz)

Cílem je, dát druhému najevo, že chápeme jeho pocity a že jim dáváme stejnou váhu jako informacím

„Vidím, že je to pro tebe pořád není jednoduché…“ ,

„Je mi opravdu líto, že tě to trápí..“

„Ještě tě to štve, viď..“ ,

„Není to jednoduché, když člověk řeší takovou situaci…“

„Muselo to pro tebe být těžké…“

Shrnutí

Technika shrnutí lze využít zejména, když chceme přejít na další téma, když chceme zhodnotit sdělení, při zdůraznění důležitých bodů nebo položení základu diskuse. Nejlépe shrnutí funguje při pracovních poradách nebo při řešení důležitých úkolů.

„Pojďme si to shrnout: říkal jsi, že…“

Toho bylo hodně, o čem jsme mluvili…

„prosím, než se posuneme dál, pojďme si to shrnout…“

„Mně se zdá nejdůležitější to, že…“

„Příště bychom se mohli vrátit k tomu, jak jsi říkal…“

Uznání

Poslední technika aktivního naslouchání je uznání. Uznání je velmi důležité, protože jím můžeme vyjádřit respekt k druhé osobě a jeho situaci, problému a můžeme mu dít najevo, že oceňujeme třeba i malou část z toho co udělal, co řekl, co plánuje.

„Je mi jasné, že to pro tebe vůbec bylo složité..“                                             „Musel jsi udělat strašně moc pro to, aby…“

„Máš plné právo to vidět takhle…“                                                                        „Stálo tě to určitě spoustu sil (času, energie)…“

„ty jo, nikdy by mě nenapadlo se na to dívat takhle…“

Co si z toho odnést?

  • Být tady a teď a přestat na chvíli řešit sebe a své problémy
  • Dávat najevo naši náklonost, porozumění
  • Ptát se, ptát se, ptát se..
  • Shrnout celou situaci svými slovy
  • Poslouchat! Další šance většinou nebude.

Držíme palce při testování a dejte nám vědět, jak Vám to jde a zda Vám to pomohlo :-).

Autor článku: Dita Nováková

Zdroje:

https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rizeni-id-2698710/sest-pravidel-aktivniho-naslouchani-id-439162

https://is.muni.cz › podzim2015 › PBSNPB7 › Aktivni_naslouchani

http://www.opsychologii.cz/clanek/171-poslouchas-me-vubec-aneb-umite-naslouchat-svym-nejblizsim/

Kolikrát se Vám stalo, že jste při rozhovoru s druhou osobou přemýšleli úplně nad něčím úplně jiném a byli jste vlastně přítomni pouze tělesně? Viděli jste, jak se druhému hýbe pusa, ale myšlenky Vám poletovaly daleko od tématu Vaší „konverzace“. Komu se to nikdy nestalo, ať hodí kamenem! Samotné se mi takové situace občas děly a stále dějí a upřímně? V konečném důsledku je z toho trapas, protože to druhá osoba většinou pozná a dostávám pak otázky typu: „Posloucháš mě vůbec?“ nebo „Tak mi řekni, co si o tom myslíš?!“ a nastane dlouhé „ehmm“.

 Naštěstí existují techniky aktivního naslouchání, které, když si osvojíte, vyhnete se nepříjemným situacím a co víc…zlepší Vám to vztahy, napomůže k rychlejšímu vyřešení problémů a vzájemnému porozumění.

Co to vlastně Aktivní naslouchání, aktivní komunikace je?

Aktivní naslouchání je základní sociální dovednost, která umožňuje být v dobrém kontaktu s druhou osobou a vytváří mu tak prostor, aby Vám mohl své sdělení důkladně vysvětlit, předat. My se naopak snažíme, abychom co nejpřesněji pochopili a porozuměli tomu, co nám druhá osoba sděluje. Zároveň mu dáváme najevo, že ho vnímáme a akceptujeme…ve smyslu, že nám záleží na tom, co si on o tom myslí. Snažíme se vhodnými otázky pobízet druhou osobu, aby se více pohltila, vysvětlovala a zkoumala možné úhly pohledu, alternativy svého problému.

Podívejme se na základní rozdíly mezi aktivním a pasivním nasloucháním:

Co to pro nás znamená:

Pokud chceme aktivně naslouchat, musíme nechat stranou svůj vnitřní svět, své potřeby, emoce a sebeprosazení. Nepleťme si to prosím s tím, že musíme s druhou osobou nutně souhlasit. Jde nám především o to, abychom se dozvěděli, co si myslí ten druhý a jaký on k tomu má postoj.

Existuje 6 technik aktivního naslouchání, které když se pokusíte si je osvojit, jsem si jistá, že pocítíte rozdíl ve Vaší komunikaci.

Povzbuzovaní – má dva základní cíle

Ze začátku rozhovoru projevit zájem                                  V průběhu rozhovoru povzbuzovat mluvčího

„Povídej, co se stalo?“                                                                                    „Povídej dál….”

„To mě zajímá, povídej..“                                                                                 „To je zajímavé..“

                                                                                                                             „Aha, řekni mi o tom víc…“

Objasňování má hned tři cíle:

Získat více informací                         Objasňuje to, čemu nerozumíme                   Rozšířit možné úhly pohledu mluvčího

„Jak, kdy se to stalo?“                     „Jak tomu mám rozumět?“                                     „Řekni mi o tom víc…“

 „A co jsi s tím dělal ty?“                „Počkej, tohle je zvláštní, myslíš tedy..“               „Aha, co myslíš, že za tím mohlo být?“

                                                                                                                                                    „Bývá to takhle vždy, často?“

Parafrázování – s pomocí principu parafrázování se snažíme říci vlastními slovy zjištěnou informaci, sdělení

Projevujeme zájem o mluvčího a sdělované informace a Zlepšíme vzájemné porozumění

„Takže jestli tomu správně rozumím, znamená to, že..“

„Myslíš to tak, že…“ ;          „Říkáš tedy, že…“ ;           „Takže ty bys chtěl, aby…“ ;

„Dobře, jen se ujistím, že tomu správně rozumím…“

Reflexe (zrcadlení, odraz)

Cílem je, dát druhému najevo, že chápeme jeho pocity a že jim dáváme stejnou váhu jako informacím

„Vidím, že je to pro tebe pořád není jednoduché…“ ,

„Je mi opravdu líto, že tě to trápí..“

„Ještě tě to štve, viď..“ ,

„Není to jednoduché, když člověk řeší takovou situaci…“

„Muselo to pro tebe být těžké…“

Shrnutí

Technika shrnutí lze využít zejména, když chceme přejít na další téma, když chceme zhodnotit sdělení, při zdůraznění důležitých bodů nebo položení základu diskuse. Nejlépe shrnutí funguje při pracovních poradách nebo při řešení důležitých úkolů.

„Pojďme si to shrnout: říkal jsi, že…“

Toho bylo hodně, o čem jsme mluvili…

„prosím, než se posuneme dál, pojďme si to shrnout…“

„Mně se zdá nejdůležitější to, že…“

„Příště bychom se mohli vrátit k tomu, jak jsi říkal…“

Uznání

Poslední technika aktivního naslouchání je uznání. Uznání je velmi důležité, protože jím můžeme vyjádřit respekt k druhé osobě a jeho situaci, problému a můžeme mu dít najevo, že oceňujeme třeba i malou část z toho co udělal, co řekl, co plánuje.

„Je mi jasné, že to pro tebe vůbec bylo složité..“                                             „Musel jsi udělat strašně moc pro to, aby…“

„Máš plné právo to vidět takhle…“                                                                        „Stálo tě to určitě spoustu sil (času, energie)…“

„ty jo, nikdy by mě nenapadlo se na to dívat takhle…“

Co si z toho odnést?

  • Být tady a teď a přestat na chvíli řešit sebe a své problémy
  • Dávat najevo naši náklonost, porozumění
  • Ptát se, ptát se, ptát se..
  • Shrnout celou situaci svými slovy
  • Poslouchat! Další šance většinou nebude.

Držíme palce při testování a dejte nám vědět, jak Vám to jde a zda Vám to pomohlo :-).

Autor článku: Dita Nováková

Zdroje:

https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rizeni-id-2698710/sest-pravidel-aktivniho-naslouchani-id-439162

https://is.muni.cz › podzim2015 › PBSNPB7 › Aktivni_naslouchani

http://www.opsychologii.cz/clanek/171-poslouchas-me-vubec-aneb-umite-naslouchat-svym-nejblizsim/

Kolikrát se Vám stalo, že jste při rozhovoru s druhou osobou přemýšleli úplně nad něčím úplně jiném a byli jste vlastně přítomni pouze tělesně? Viděli jste, jak se druhému hýbe pusa, ale myšlenky Vám poletovaly daleko od tématu Vaší „konverzace“. Komu se to nikdy nestalo, ať hodí kamenem! Samotné se mi takové situace občas děly a stále dějí a upřímně? V konečném důsledku je z toho trapas, protože to druhá osoba většinou pozná a dostávám pak otázky typu: „Posloucháš mě vůbec?“ nebo „Tak mi řekni, co si o tom myslíš?!“ a nastane dlouhé „ehmm“.

 Naštěstí existují techniky aktivního naslouchání, které, když si osvojíte, vyhnete se nepříjemným situacím a co víc…zlepší Vám to vztahy, napomůže k rychlejšímu vyřešení problémů a vzájemnému porozumění.

Co to vlastně Aktivní naslouchání, aktivní komunikace je?

Aktivní naslouchání je základní sociální dovednost, která umožňuje být v dobrém kontaktu s druhou osobou a vytváří mu tak prostor, aby Vám mohl své sdělení důkladně vysvětlit, předat. My se naopak snažíme, abychom co nejpřesněji pochopili a porozuměli tomu, co nám druhá osoba sděluje. Zároveň mu dáváme najevo, že ho vnímáme a akceptujeme…ve smyslu, že nám záleží na tom, co si on o tom myslí. Snažíme se vhodnými otázky pobízet druhou osobu, aby se více pohltila, vysvětlovala a zkoumala možné úhly pohledu, alternativy svého problému.

Podívejme se na základní rozdíly mezi aktivním a pasivním nasloucháním:

Co to pro nás znamená:

Pokud chceme aktivně naslouchat, musíme nechat stranou svůj vnitřní svět, své potřeby, emoce a sebeprosazení. Nepleťme si to prosím s tím, že musíme s druhou osobou nutně souhlasit. Jde nám především o to, abychom se dozvěděli, co si myslí ten druhý a jaký on k tomu má postoj.

Existuje 6 technik aktivního naslouchání, které když se pokusíte si je osvojit, jsem si jistá, že pocítíte rozdíl ve Vaší komunikaci.

Povzbuzovaní – má dva základní cíle

Ze začátku rozhovoru projevit zájem                                  V průběhu rozhovoru povzbuzovat mluvčího

„Povídej, co se stalo?“                                                                                    „Povídej dál….”

„To mě zajímá, povídej..“                                                                                 „To je zajímavé..“

                                                                                                                             „Aha, řekni mi o tom víc…“

Objasňování má hned tři cíle:

Získat více informací                         Objasňuje to, čemu nerozumíme                   Rozšířit možné úhly pohledu mluvčího

„Jak, kdy se to stalo?“                     „Jak tomu mám rozumět?“                                     „Řekni mi o tom víc…“

 „A co jsi s tím dělal ty?“                „Počkej, tohle je zvláštní, myslíš tedy..“               „Aha, co myslíš, že za tím mohlo být?“

                                                                                                                                                    „Bývá to takhle vždy, často?“

Parafrázování – s pomocí principu parafrázování se snažíme říci vlastními slovy zjištěnou informaci, sdělení

Projevujeme zájem o mluvčího a sdělované informace a Zlepšíme vzájemné porozumění

„Takže jestli tomu správně rozumím, znamená to, že..“

„Myslíš to tak, že…“ ;          „Říkáš tedy, že…“ ;           „Takže ty bys chtěl, aby…“ ;

„Dobře, jen se ujistím, že tomu správně rozumím…“

Reflexe (zrcadlení, odraz)

Cílem je, dát druhému najevo, že chápeme jeho pocity a že jim dáváme stejnou váhu jako informacím

„Vidím, že je to pro tebe pořád není jednoduché…“ ,

„Je mi opravdu líto, že tě to trápí..“

„Ještě tě to štve, viď..“ ,

„Není to jednoduché, když člověk řeší takovou situaci…“

„Muselo to pro tebe být těžké…“

Shrnutí

Technika shrnutí lze využít zejména, když chceme přejít na další téma, když chceme zhodnotit sdělení, při zdůraznění důležitých bodů nebo položení základu diskuse. Nejlépe shrnutí funguje při pracovních poradách nebo při řešení důležitých úkolů.

„Pojďme si to shrnout: říkal jsi, že…“

Toho bylo hodně, o čem jsme mluvili…

„prosím, než se posuneme dál, pojďme si to shrnout…“

„Mně se zdá nejdůležitější to, že…“

„Příště bychom se mohli vrátit k tomu, jak jsi říkal…“

Uznání

Poslední technika aktivního naslouchání je uznání. Uznání je velmi důležité, protože jím můžeme vyjádřit respekt k druhé osobě a jeho situaci, problému a můžeme mu dít najevo, že oceňujeme třeba i malou část z toho co udělal, co řekl, co plánuje.

„Je mi jasné, že to pro tebe vůbec bylo složité..“                                             „Musel jsi udělat strašně moc pro to, aby…“

„Máš plné právo to vidět takhle…“                                                                        „Stálo tě to určitě spoustu sil (času, energie)…“

„ty jo, nikdy by mě nenapadlo se na to dívat takhle…“

Co si z toho odnést?

  • Být tady a teď a přestat na chvíli řešit sebe a své problémy
  • Dávat najevo naši náklonost, porozumění
  • Ptát se, ptát se, ptát se..
  • Shrnout celou situaci svými slovy
  • Poslouchat! Další šance většinou nebude.

Držíme palce při testování a dejte nám vědět, jak Vám to jde a zda Vám to pomohlo :-).

Autor článku: Dita Nováková

Zdroje:

https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rizeni-id-2698710/sest-pravidel-aktivniho-naslouchani-id-439162

https://is.muni.cz › podzim2015 › PBSNPB7 › Aktivni_naslouchani

http://www.opsychologii.cz/clanek/171-poslouchas-me-vubec-aneb-umite-naslouchat-svym-nejblizsim/

Kolikrát se Vám stalo, že jste při rozhovoru s druhou osobou přemýšleli úplně nad něčím úplně jiném a byli jste vlastně přítomni pouze tělesně? Viděli jste, jak se druhému hýbe pusa, ale myšlenky Vám poletovaly daleko od tématu Vaší „konverzace“. Komu se to nikdy nestalo, ať hodí kamenem! Samotné se mi takové situace občas děly a stále dějí a upřímně? V konečném důsledku je z toho trapas, protože to druhá osoba většinou pozná a dostávám pak otázky typu: „Posloucháš mě vůbec?“ nebo „Tak mi řekni, co si o tom myslíš?!“ a nastane dlouhé „ehmm“.

 Naštěstí existují techniky aktivního naslouchání, které, když si osvojíte, vyhnete se nepříjemným situacím a co víc…zlepší Vám to vztahy, napomůže k rychlejšímu vyřešení problémů a vzájemnému porozumění.

Co to vlastně Aktivní naslouchání, aktivní komunikace je?

Aktivní naslouchání je základní sociální dovednost, která umožňuje být v dobrém kontaktu s druhou osobou a vytváří mu tak prostor, aby Vám mohl své sdělení důkladně vysvětlit, předat. My se naopak snažíme, abychom co nejpřesněji pochopili a porozuměli tomu, co nám druhá osoba sděluje. Zároveň mu dáváme najevo, že ho vnímáme a akceptujeme…ve smyslu, že nám záleží na tom, co si on o tom myslí. Snažíme se vhodnými otázky pobízet druhou osobu, aby se více pohltila, vysvětlovala a zkoumala možné úhly pohledu, alternativy svého problému.

Podívejme se na základní rozdíly mezi aktivním a pasivním nasloucháním:

Co to pro nás znamená:

Pokud chceme aktivně naslouchat, musíme nechat stranou svůj vnitřní svět, své potřeby, emoce a sebeprosazení. Nepleťme si to prosím s tím, že musíme s druhou osobou nutně souhlasit. Jde nám především o to, abychom se dozvěděli, co si myslí ten druhý a jaký on k tomu má postoj.

Existuje 6 technik aktivního naslouchání, které když se pokusíte si je osvojit, jsem si jistá, že pocítíte rozdíl ve Vaší komunikaci.

Povzbuzovaní – má dva základní cíle

Ze začátku rozhovoru projevit zájem                                  V průběhu rozhovoru povzbuzovat mluvčího

„Povídej, co se stalo?“                                                                                    „Povídej dál….”

„To mě zajímá, povídej..“                                                                                 „To je zajímavé..“

                                                                                                                             „Aha, řekni mi o tom víc…“

Objasňování má hned tři cíle:

Získat více informací                         Objasňuje to, čemu nerozumíme                   Rozšířit možné úhly pohledu mluvčího

„Jak, kdy se to stalo?“                     „Jak tomu mám rozumět?“                                     „Řekni mi o tom víc…“

 „A co jsi s tím dělal ty?“                „Počkej, tohle je zvláštní, myslíš tedy..“               „Aha, co myslíš, že za tím mohlo být?“

                                                                                                                                                    „Bývá to takhle vždy, často?“

Parafrázování – s pomocí principu parafrázování se snažíme říci vlastními slovy zjištěnou informaci, sdělení

Projevujeme zájem o mluvčího a sdělované informace a Zlepšíme vzájemné porozumění

„Takže jestli tomu správně rozumím, znamená to, že..“

„Myslíš to tak, že…“ ;          „Říkáš tedy, že…“ ;           „Takže ty bys chtěl, aby…“ ;

„Dobře, jen se ujistím, že tomu správně rozumím…“

Reflexe (zrcadlení, odraz)

Cílem je, dát druhému najevo, že chápeme jeho pocity a že jim dáváme stejnou váhu jako informacím

„Vidím, že je to pro tebe pořád není jednoduché…“ ,

„Je mi opravdu líto, že tě to trápí..“

„Ještě tě to štve, viď..“ ,

„Není to jednoduché, když člověk řeší takovou situaci…“

„Muselo to pro tebe být těžké…“

Shrnutí

Technika shrnutí lze využít zejména, když chceme přejít na další téma, když chceme zhodnotit sdělení, při zdůraznění důležitých bodů nebo položení základu diskuse. Nejlépe shrnutí funguje při pracovních poradách nebo při řešení důležitých úkolů.

„Pojďme si to shrnout: říkal jsi, že…“

Toho bylo hodně, o čem jsme mluvili…

„prosím, než se posuneme dál, pojďme si to shrnout…“

„Mně se zdá nejdůležitější to, že…“

„Příště bychom se mohli vrátit k tomu, jak jsi říkal…“

Uznání

Poslední technika aktivního naslouchání je uznání. Uznání je velmi důležité, protože jím můžeme vyjádřit respekt k druhé osobě a jeho situaci, problému a můžeme mu dít najevo, že oceňujeme třeba i malou část z toho co udělal, co řekl, co plánuje.

„Je mi jasné, že to pro tebe vůbec bylo složité..“                                             „Musel jsi udělat strašně moc pro to, aby…“

„Máš plné právo to vidět takhle…“                                                                        „Stálo tě to určitě spoustu sil (času, energie)…“

„ty jo, nikdy by mě nenapadlo se na to dívat takhle…“

Co si z toho odnést?

  • Být tady a teď a přestat na chvíli řešit sebe a své problémy
  • Dávat najevo naši náklonost, porozumění
  • Ptát se, ptát se, ptát se..
  • Shrnout celou situaci svými slovy
  • Poslouchat! Další šance většinou nebude.

Držíme palce při testování a dejte nám vědět, jak Vám to jde a zda Vám to pomohlo :-).

Autor článku: Dita Nováková

Zdroje:

https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rizeni-id-2698710/sest-pravidel-aktivniho-naslouchani-id-439162

https://is.muni.cz › podzim2015 › PBSNPB7 › Aktivni_naslouchani

http://www.opsychologii.cz/clanek/171-poslouchas-me-vubec-aneb-umite-naslouchat-svym-nejblizsim/

Kolikrát se Vám stalo, že jste při rozhovoru s druhou osobou přemýšleli úplně nad něčím úplně jiném a byli jste vlastně přítomni pouze tělesně? Viděli jste, jak se druhému hýbe pusa, ale myšlenky Vám poletovaly daleko od tématu Vaší „konverzace“. Komu se to nikdy nestalo, ať hodí kamenem! Samotné se mi takové situace občas děly a stále dějí a upřímně? V konečném důsledku je z toho trapas, protože to druhá osoba většinou pozná a dostávám pak otázky typu: „Posloucháš mě vůbec?“ nebo „Tak mi řekni, co si o tom myslíš?!“ a nastane dlouhé „ehmm“.

 Naštěstí existují techniky aktivního naslouchání, které, když si osvojíte, vyhnete se nepříjemným situacím a co víc…zlepší Vám to vztahy, napomůže k rychlejšímu vyřešení problémů a vzájemnému porozumění.

Co to vlastně Aktivní naslouchání, aktivní komunikace je?

Aktivní naslouchání je základní sociální dovednost, která umožňuje být v dobrém kontaktu s druhou osobou a vytváří mu tak prostor, aby Vám mohl své sdělení důkladně vysvětlit, předat. My se naopak snažíme, abychom co nejpřesněji pochopili a porozuměli tomu, co nám druhá osoba sděluje. Zároveň mu dáváme najevo, že ho vnímáme a akceptujeme…ve smyslu, že nám záleží na tom, co si on o tom myslí. Snažíme se vhodnými otázky pobízet druhou osobu, aby se více pohltila, vysvětlovala a zkoumala možné úhly pohledu, alternativy svého problému.

Podívejme se na základní rozdíly mezi aktivním a pasivním nasloucháním:

Co to pro nás znamená:

Pokud chceme aktivně naslouchat, musíme nechat stranou svůj vnitřní svět, své potřeby, emoce a sebeprosazení. Nepleťme si to prosím s tím, že musíme s druhou osobou nutně souhlasit. Jde nám především o to, abychom se dozvěděli, co si myslí ten druhý a jaký on k tomu má postoj.

Existuje 6 technik aktivního naslouchání, které když se pokusíte si je osvojit, jsem si jistá, že pocítíte rozdíl ve Vaší komunikaci.

Povzbuzovaní – má dva základní cíle

Ze začátku rozhovoru projevit zájem                                  V průběhu rozhovoru povzbuzovat mluvčího

„Povídej, co se stalo?“                                                                                    „Povídej dál….”

„To mě zajímá, povídej..“                                                                                 „To je zajímavé..“

                                                                                                                             „Aha, řekni mi o tom víc…“

Objasňování má hned tři cíle:

Získat více informací                         Objasňuje to, čemu nerozumíme                   Rozšířit možné úhly pohledu mluvčího

„Jak, kdy se to stalo?“                     „Jak tomu mám rozumět?“                                     „Řekni mi o tom víc…“

 „A co jsi s tím dělal ty?“                „Počkej, tohle je zvláštní, myslíš tedy..“               „Aha, co myslíš, že za tím mohlo být?“

                                                                                                                                                    „Bývá to takhle vždy, často?“

Parafrázování – s pomocí principu parafrázování se snažíme říci vlastními slovy zjištěnou informaci, sdělení

Projevujeme zájem o mluvčího a sdělované informace a Zlepšíme vzájemné porozumění

„Takže jestli tomu správně rozumím, znamená to, že..“

„Myslíš to tak, že…“ ;          „Říkáš tedy, že…“ ;           „Takže ty bys chtěl, aby…“ ;

„Dobře, jen se ujistím, že tomu správně rozumím…“

Reflexe (zrcadlení, odraz)

Cílem je, dát druhému najevo, že chápeme jeho pocity a že jim dáváme stejnou váhu jako informacím

„Vidím, že je to pro tebe pořád není jednoduché…“ ,

„Je mi opravdu líto, že tě to trápí..“

„Ještě tě to štve, viď..“ ,

„Není to jednoduché, když člověk řeší takovou situaci…“

„Muselo to pro tebe být těžké…“

Shrnutí

Technika shrnutí lze využít zejména, když chceme přejít na další téma, když chceme zhodnotit sdělení, při zdůraznění důležitých bodů nebo položení základu diskuse. Nejlépe shrnutí funguje při pracovních poradách nebo při řešení důležitých úkolů.

„Pojďme si to shrnout: říkal jsi, že…“

Toho bylo hodně, o čem jsme mluvili…

„prosím, než se posuneme dál, pojďme si to shrnout…“

„Mně se zdá nejdůležitější to, že…“

„Příště bychom se mohli vrátit k tomu, jak jsi říkal…“

Uznání

Poslední technika aktivního naslouchání je uznání. Uznání je velmi důležité, protože jím můžeme vyjádřit respekt k druhé osobě a jeho situaci, problému a můžeme mu dít najevo, že oceňujeme třeba i malou část z toho co udělal, co řekl, co plánuje.

„Je mi jasné, že to pro tebe vůbec bylo složité..“                                             „Musel jsi udělat strašně moc pro to, aby…“

„Máš plné právo to vidět takhle…“                                                                        „Stálo tě to určitě spoustu sil (času, energie)…“

„ty jo, nikdy by mě nenapadlo se na to dívat takhle…“

Co si z toho odnést?

  • Být tady a teď a přestat na chvíli řešit sebe a své problémy
  • Dávat najevo naši náklonost, porozumění
  • Ptát se, ptát se, ptát se..
  • Shrnout celou situaci svými slovy
  • Poslouchat! Další šance většinou nebude.

Držíme palce při testování a dejte nám vědět, jak Vám to jde a zda Vám to pomohlo :-).

Autor článku: Dita Nováková

Zdroje:

https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rizeni-id-2698710/sest-pravidel-aktivniho-naslouchani-id-439162

https://is.muni.cz › podzim2015 › PBSNPB7 › Aktivni_naslouchani

http://www.opsychologii.cz/clanek/171-poslouchas-me-vubec-aneb-umite-naslouchat-svym-nejblizsim/

Kolikrát se Vám stalo, že jste při rozhovoru s druhou osobou přemýšleli úplně nad něčím úplně jiném a byli jste vlastně přítomni pouze tělesně? Viděli jste, jak se druhému hýbe pusa, ale myšlenky Vám poletovaly daleko od tématu Vaší „konverzace“. Komu se to nikdy nestalo, ať hodí kamenem! Samotné se mi takové situace občas děly a stále dějí a upřímně? V konečném důsledku je z toho trapas, protože to druhá osoba většinou pozná a dostávám pak otázky typu: „Posloucháš mě vůbec?“ nebo „Tak mi řekni, co si o tom myslíš?!“ a nastane dlouhé „ehmm“.

 Naštěstí existují techniky aktivního naslouchání, které, když si osvojíte, vyhnete se nepříjemným situacím a co víc…zlepší Vám to vztahy, napomůže k rychlejšímu vyřešení problémů a vzájemnému porozumění.

Co to vlastně Aktivní naslouchání, aktivní komunikace je?

Aktivní naslouchání je základní sociální dovednost, která umožňuje být v dobrém kontaktu s druhou osobou a vytváří mu tak prostor, aby Vám mohl své sdělení důkladně vysvětlit, předat. My se naopak snažíme, abychom co nejpřesněji pochopili a porozuměli tomu, co nám druhá osoba sděluje. Zároveň mu dáváme najevo, že ho vnímáme a akceptujeme…ve smyslu, že nám záleží na tom, co si on o tom myslí. Snažíme se vhodnými otázky pobízet druhou osobu, aby se více pohltila, vysvětlovala a zkoumala možné úhly pohledu, alternativy svého problému.

Podívejme se na základní rozdíly mezi aktivním a pasivním nasloucháním:

Co to pro nás znamená:

Pokud chceme aktivně naslouchat, musíme nechat stranou svůj vnitřní svět, své potřeby, emoce a sebeprosazení. Nepleťme si to prosím s tím, že musíme s druhou osobou nutně souhlasit. Jde nám především o to, abychom se dozvěděli, co si myslí ten druhý a jaký on k tomu má postoj.

Existuje 6 technik aktivního naslouchání, které když se pokusíte si je osvojit, jsem si jistá, že pocítíte rozdíl ve Vaší komunikaci.

Povzbuzovaní – má dva základní cíle

Ze začátku rozhovoru projevit zájem                                  V průběhu rozhovoru povzbuzovat mluvčího

„Povídej, co se stalo?“                                                                                    „Povídej dál….”

„To mě zajímá, povídej..“                                                                                 „To je zajímavé..“

                                                                                                                             „Aha, řekni mi o tom víc…“

Objasňování má hned tři cíle:

Získat více informací                         Objasňuje to, čemu nerozumíme                   Rozšířit možné úhly pohledu mluvčího

„Jak, kdy se to stalo?“                     „Jak tomu mám rozumět?“                                     „Řekni mi o tom víc…“

 „A co jsi s tím dělal ty?“                „Počkej, tohle je zvláštní, myslíš tedy..“               „Aha, co myslíš, že za tím mohlo být?“

                                                                                                                                                    „Bývá to takhle vždy, často?“

Parafrázování – s pomocí principu parafrázování se snažíme říci vlastními slovy zjištěnou informaci, sdělení

Projevujeme zájem o mluvčího a sdělované informace a Zlepšíme vzájemné porozumění

„Takže jestli tomu správně rozumím, znamená to, že..“

„Myslíš to tak, že…“ ;          „Říkáš tedy, že…“ ;           „Takže ty bys chtěl, aby…“ ;

„Dobře, jen se ujistím, že tomu správně rozumím…“

Reflexe (zrcadlení, odraz)

Cílem je, dát druhému najevo, že chápeme jeho pocity a že jim dáváme stejnou váhu jako informacím

„Vidím, že je to pro tebe pořád není jednoduché…“ ,

„Je mi opravdu líto, že tě to trápí..“

„Ještě tě to štve, viď..“ ,

„Není to jednoduché, když člověk řeší takovou situaci…“

„Muselo to pro tebe být těžké…“

Shrnutí

Technika shrnutí lze využít zejména, když chceme přejít na další téma, když chceme zhodnotit sdělení, při zdůraznění důležitých bodů nebo položení základu diskuse. Nejlépe shrnutí funguje při pracovních poradách nebo při řešení důležitých úkolů.

„Pojďme si to shrnout: říkal jsi, že…“

Toho bylo hodně, o čem jsme mluvili…

„prosím, než se posuneme dál, pojďme si to shrnout…“

„Mně se zdá nejdůležitější to, že…“

„Příště bychom se mohli vrátit k tomu, jak jsi říkal…“

Uznání

Poslední technika aktivního naslouchání je uznání. Uznání je velmi důležité, protože jím můžeme vyjádřit respekt k druhé osobě a jeho situaci, problému a můžeme mu dít najevo, že oceňujeme třeba i malou část z toho co udělal, co řekl, co plánuje.

„Je mi jasné, že to pro tebe vůbec bylo složité..“                                             „Musel jsi udělat strašně moc pro to, aby…“

„Máš plné právo to vidět takhle…“                                                                        „Stálo tě to určitě spoustu sil (času, energie)…“

„ty jo, nikdy by mě nenapadlo se na to dívat takhle…“

Co si z toho odnést?

  • Být tady a teď a přestat na chvíli řešit sebe a své problémy
  • Dávat najevo naši náklonost, porozumění
  • Ptát se, ptát se, ptát se..
  • Shrnout celou situaci svými slovy
  • Poslouchat! Další šance většinou nebude.

Držíme palce při testování a dejte nám vědět, jak Vám to jde a zda Vám to pomohlo :-).

Autor článku: Dita Nováková

Zdroje:

https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rizeni-id-2698710/sest-pravidel-aktivniho-naslouchani-id-439162

https://is.muni.cz › podzim2015 › PBSNPB7 › Aktivni_naslouchani

http://www.opsychologii.cz/clanek/171-poslouchas-me-vubec-aneb-umite-naslouchat-svym-nejblizsim/

Kolikrát se Vám stalo, že jste při rozhovoru s druhou osobou přemýšleli úplně nad něčím úplně jiném a byli jste vlastně přítomni pouze tělesně? Viděli jste, jak se druhému hýbe pusa, ale myšlenky Vám poletovaly daleko od tématu Vaší „konverzace“. Komu se to nikdy nestalo, ať hodí kamenem! Samotné se mi takové situace občas děly a stále dějí a upřímně? V konečném důsledku je z toho trapas, protože to druhá osoba většinou pozná a dostávám pak otázky typu: „Posloucháš mě vůbec?“ nebo „Tak mi řekni, co si o tom myslíš?!“ a nastane dlouhé „ehmm“.

 Naštěstí existují techniky aktivního naslouchání, které, když si osvojíte, vyhnete se nepříjemným situacím a co víc…zlepší Vám to vztahy, napomůže k rychlejšímu vyřešení problémů a vzájemnému porozumění.

Co to vlastně Aktivní naslouchání, aktivní komunikace je?

Aktivní naslouchání je základní sociální dovednost, která umožňuje být v dobrém kontaktu s druhou osobou a vytváří mu tak prostor, aby Vám mohl své sdělení důkladně vysvětlit, předat. My se naopak snažíme, abychom co nejpřesněji pochopili a porozuměli tomu, co nám druhá osoba sděluje. Zároveň mu dáváme najevo, že ho vnímáme a akceptujeme…ve smyslu, že nám záleží na tom, co si on o tom myslí. Snažíme se vhodnými otázky pobízet druhou osobu, aby se více pohltila, vysvětlovala a zkoumala možné úhly pohledu, alternativy svého problému.

Podívejme se na základní rozdíly mezi aktivním a pasivním nasloucháním:

Co to pro nás znamená:

Pokud chceme aktivně naslouchat, musíme nechat stranou svůj vnitřní svět, své potřeby, emoce a sebeprosazení. Nepleťme si to prosím s tím, že musíme s druhou osobou nutně souhlasit. Jde nám především o to, abychom se dozvěděli, co si myslí ten druhý a jaký on k tomu má postoj.

Existuje 6 technik aktivního naslouchání, které když se pokusíte si je osvojit, jsem si jistá, že pocítíte rozdíl ve Vaší komunikaci.

Povzbuzovaní – má dva základní cíle

Ze začátku rozhovoru projevit zájem                                  V průběhu rozhovoru povzbuzovat mluvčího

„Povídej, co se stalo?“                                                                                    „Povídej dál….”

„To mě zajímá, povídej..“                                                                                 „To je zajímavé..“

                                                                                                                             „Aha, řekni mi o tom víc…“

Objasňování má hned tři cíle:

Získat více informací                         Objasňuje to, čemu nerozumíme                   Rozšířit možné úhly pohledu mluvčího

„Jak, kdy se to stalo?“                     „Jak tomu mám rozumět?“                                     „Řekni mi o tom víc…“

 „A co jsi s tím dělal ty?“                „Počkej, tohle je zvláštní, myslíš tedy..“               „Aha, co myslíš, že za tím mohlo být?“

                                                                                                                                                    „Bývá to takhle vždy, často?“

Parafrázování – s pomocí principu parafrázování se snažíme říci vlastními slovy zjištěnou informaci, sdělení

Projevujeme zájem o mluvčího a sdělované informace a Zlepšíme vzájemné porozumění

„Takže jestli tomu správně rozumím, znamená to, že..“

„Myslíš to tak, že…“ ;          „Říkáš tedy, že…“ ;           „Takže ty bys chtěl, aby…“ ;

„Dobře, jen se ujistím, že tomu správně rozumím…“

Reflexe (zrcadlení, odraz)

Cílem je, dát druhému najevo, že chápeme jeho pocity a že jim dáváme stejnou váhu jako informacím

„Vidím, že je to pro tebe pořád není jednoduché…“ ,

„Je mi opravdu líto, že tě to trápí..“

„Ještě tě to štve, viď..“ ,

„Není to jednoduché, když člověk řeší takovou situaci…“

„Muselo to pro tebe být těžké…“

Shrnutí

Technika shrnutí lze využít zejména, když chceme přejít na další téma, když chceme zhodnotit sdělení, při zdůraznění důležitých bodů nebo položení základu diskuse. Nejlépe shrnutí funguje při pracovních poradách nebo při řešení důležitých úkolů.

„Pojďme si to shrnout: říkal jsi, že…“

Toho bylo hodně, o čem jsme mluvili…

„prosím, než se posuneme dál, pojďme si to shrnout…“

„Mně se zdá nejdůležitější to, že…“

„Příště bychom se mohli vrátit k tomu, jak jsi říkal…“

Uznání

Poslední technika aktivního naslouchání je uznání. Uznání je velmi důležité, protože jím můžeme vyjádřit respekt k druhé osobě a jeho situaci, problému a můžeme mu dít najevo, že oceňujeme třeba i malou část z toho co udělal, co řekl, co plánuje.

„Je mi jasné, že to pro tebe vůbec bylo složité..“                                             „Musel jsi udělat strašně moc pro to, aby…“

„Máš plné právo to vidět takhle…“                                                                        „Stálo tě to určitě spoustu sil (času, energie)…“

„ty jo, nikdy by mě nenapadlo se na to dívat takhle…“

Co si z toho odnést?

  • Být tady a teď a přestat na chvíli řešit sebe a své problémy
  • Dávat najevo naši náklonost, porozumění
  • Ptát se, ptát se, ptát se..
  • Shrnout celou situaci svými slovy
  • Poslouchat! Další šance většinou nebude.

Držíme palce při testování a dejte nám vědět, jak Vám to jde a zda Vám to pomohlo :-).

Autor článku: Dita Nováková

Zdroje:

https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rizeni-id-2698710/sest-pravidel-aktivniho-naslouchani-id-439162

https://is.muni.cz › podzim2015 › PBSNPB7 › Aktivni_naslouchani

http://www.opsychologii.cz/clanek/171-poslouchas-me-vubec-aneb-umite-naslouchat-svym-nejblizsim/