“Bylo to i hodně o emocích. Když stojíš v prázdné hotelové kuchyni, kde je přes všechno bílá plachta, máš slzy v očích. A když propouštíš lidi, kteří v hotelu pracovali déle než ty, je ti špatně.”, říká Jana Kohlíčková. 

Jani, když se člověk podívá na Tvůj profil na LinkedInu, tak je hned jasné, že jsi žena mnoha talentů a hlavně, že personalistikou žiješ. Vlastně se nestačím divit nad rozsahem Tvých aktivit. Prošla si obory jako IT, hospitality a teď jsi nově Account Manager platformy, který umožňuje IT firmám poptat nebo nabídnout IT specialisty. Jaké to pro Tebe je působit v takto odlišných světech?

Donedávna nebyl rozsah mých aktivit tak velký. Ještě na jaře jsem pracovala na full time jako HR Manažerka v Botanique hotel Prague. Pak ale přišla první vlna korony a hotel se ze dne na den stal firmou s nulovými tržbami. Postupně začalo víc a víc ubývat mé práce jako HR, pracovala jsem z domova. Chtěla jsem nějak prospěšně využít volný čas, který jsem najednou získala, takže jsem se zapojila do různých HR aktivit a projektů a také jsem se domluvila s manželem, že začnu znovu pomáhat v jeho firmě. Na začátku to bylo plánované jako výpomoc na omezené období, ale nakonec se z toho stala práce na plný úvazek. První měsíce bylo náročné přeskakovat z hotelnictví do IT a zase zpátky, ale za ten půl rok už jsem si v tom našla systém, který mi dobře funguje a zvládám oboje.

V čem tedy teď spočívá Tvá nová úloha?

Naše platforma pro IT firmy je o propojování. Na jedné straně jsou firmy, které potřebují vývojáře. Na druhé straně jsou firmy, které je mají, ale nemají pro ně práci. A já oběma stranám pomáhám najít řešení jejich potřeb. Naši registrovaní zákazníci zadají své aktuální potřeby a mohou tam také aktivně vyhledávat, co je zajímá. Je to hodně o komunikaci s nimi a snaze pomoct jim vyřešit jejich požadavky. Ať už výpomoc na pár měsíců, dlouhodobou spolupráci nebo sestavení celého vývojového týmu.

Jak podle tebe korona krize ovlivnila obor IT?

Když bych to zhodnotila na základě toho, co se dělo a děje na naší platformě, tak na jaře byl ještě převis poptávky po vývojářích nad nabídkou jejich volných kapacit. Ale přibližně na přelomu dubna/května jsme zaznamenali první větší nárůst volných IT kapacit. Zákazníci hlásili zrušené projekty, seškrtané rozpočty. Pak to chvilku vypadalo, že se to vyrovná, ale od půlky září přišla druhá vlna, kdy se začaly nabízet volné kapacity už celých vývojových týmů, nejen jednotlivců. Tedy i obor IT je negativně zasažený současnou situací, i když ne tolik, jako třeba to hospitality.

Nechybí Ti teď trochu „reálné“ HR?

S hotelem stále spolupracuji, i když jen na externí bázi, takže jsem se HR úplně nevzdala. Zároveň péče o zákazníky v portálu je podobná péči o zaměstnance. Naslouchat, podporovat, pečovat, klást důraz na spokojenost. Do budoucna mám v oblasti hotelového HR velké plány, aktuální situaci využívám k přípravě projektů, které bych pak ráda spustila. Do té doby se snažím zůstávat v obraze a pracovat na svém rozvoji.

K tvému působení ve vzdělávání sebe i ostatních se ještě vrátíme. Ráda bych se ale zastavila u situace v hotelu v současné pandemii. Jak si v této, pro hotel extrémně krizové situaci, vnímala svou roli HR Manažerky?

Na jaře to byla velmi dramatická situace. Ono se řekne „zavřít hotel“, ale je za tím mnohem víc činností a aktivit než zamčení hlavních dveří. První dva týdny kolegové vyklízeli lednice, zpracovávali zásoby, dělali úklid. Tenkrát jsem to obrečela. Zároveň v takové krizové situaci zaměstnance vůbec nezajímá, jestli jim dám školení nebo pro ně naplánuji hezký teambuilding. Logicky je zajímalo, na co mají nárok, jestli dostanou mzdu a jakou, jestli přijdou o práci nebo ne. Takže pro mě bylo důležité si nastudovat další zákony, paragrafy, sledovat aktuální dění a vyhlášky, abych mohla lidi informovat a zároveň jsme mohli dělat rozhodnutí, co dál. Jako zásadní se také ukázalo vymyslet způsob, jak budeme komunikovat, když jsme zůstali doma. Většina zaměstnanců nemá firemní email, nějaké slacky a podobné nástroje, které fungují v IT, v hospitality nefungují. Nakonec jsme komunikovali nejen mailem, ale také přes facebookovou skupinu, která byla dřív spíš pro zábavu, ale v době zavření hotelu se stala důležitým komunikačním kanálem. Také jsme dvakrát uspořádali infomeeting pro všechny zaměstnance. Nechtěli jsme úplně ztratit osobní vazby a některé informace jsme chtěli komunikovat osobní formou.

Je něco, čeho naopak hotely mohly i v této situaci využít?

Botanique hotel Prague zavření, které nakonec trvalo 2,5 měsíce, využil k rekonstrukci pokojů, instalaci nabíječky elektromobilů v garáži a ke generálnímu úklidu. Myslím si, že hodně hotelů využívalo zavření k podobným činnostem, na které při běžném provozu není čas.

Jak myslíš, že se situace bude vyvíjet dál?

To je jak věštění z křišťálové koule. Když už začala růst obsazenost, přišla druhá vlna. Nyní hotely upírají svá očekávání na jaro 2021. Mnozí zavírají úplně, někteří jen na čas. Botanique hotel Prague se v maximální míře snaží udržet pracovní místa, mzdy jsou nyní jednoznačně nejvyšší nákladovou položkou. Na straně příjmů toho ale bohužel moc není. Je znovu omezen provoz, hotel je prakticky bez hostů.

Myslíš, že se této náročné situaci HR dobře a rychle umělo přizpůsobit?

Myslím si, že jsme se přizpůsobili rychle. Ono nám ale svým způsobem nic jiného nezbylo. Být stále v obraze, co platí, na co máme nárok a na co ne, jak se o co žádá, co se vyplňuje, co je nebo není v zákoníku práce apod.

Bylo to i hodně o emocích. Když stojíš v prázdné hotelové kuchyni, kde je přes všechno bílá plachta, máš slzy v očích. A když propouštíš lidi, kteří v hotelu pracovali déle než ty, je ti špatně. Spolu s ostatními HR z jiných hotelů jsme hodně drželi při sobě. Sdíleli jsme si rady a tipy, jak které situace řešit, co poradili právníci, kdo a jak žádá o Antivirus, jak probíhaly kontroly apod. Víc, než kdy dřív nás to spojilo dohromady a obrovsky jsme se podporovali.  Zároveň jsme to asi každý po svém využili ke svému osobnímu i profesnímu rozvoji. Já osobně jsem zašla na několik HR meet upů (na jednom jsem poznala i tebe, za což jsem moc ráda), poslechla jsem si několik webinářů. Znovu jsem na sobě začala pracovat s koučem a jsem ráda, že k tomu mám nyní čas i prostor. Pokud chci do budoucna dál posouvat druhé a inspirovat je, musím začít napřed u sebe.  

Jani, moc hezky se poslouchá to, že v HR pracují lidé, pro které je jejich práce opravdu srdcovka 😊. Ty jsi také založila Hospitality HR Club. Jaké jsou Tvé cíle s tímto projektem?

Na začátku myšlenky byla jedna HR snídaně, na kterou jsem pozvala HR z ostatních pražských hotelů. Akce byla úspěšná, sešlo se nás 19. A pak jsem víc jak rok sbírala odvahu, jít do toho ve větším měřítku a s jasným cílem. Pomohl mi s tím kamarád, který se mnou zorganizoval první oficiální setkání Hospitality HR Clubu. Od té doby se setkáváme v pravidelných intervalech.  Cílem této aktivity je spojovat lidi na HR pozicích v oboru hospitality, sdílet si zkušenosti, rady a tipy, podporovat se a rozvíjet se navzájem. Na setkání vždy zvu hosty, kteří nejsou z oboru hospitality, aby nám ukázali jiné možnosti a inspirovali nás. 

Funguje klub na základě členství nebo může setkání navštívit kdo chce?

Zatím neexistuje nějaká forma členství, ale stále se držím cíle klubu. Proto jsou na setkání zváni všichni, kteří nějakým způsobem pracují s lidmi v oboru hospitality. Převažují HR z pražských hotelů nebo z organizací, které aktivně působí v oboru a snaží se jej posouvat dál. Přijeli za námi ale také HR z Plzně, Liberce nebo Ostravy. To mě velmi těší. Účast na setkání je vázána na mé schválení. Chci udržet cíl klubu a příjemnou atmosféru na setkáních.

Probíhají teď setkávání online?

Běžně naše setkání hostil vždy jeden z pražských hotelů, který také nesl náklady s tím spojené. Měli jsme prostory i občerstvení, skvělé zázemí pro networking. I proto je účast na setkáních zdarma.  Nyní se ale opět potkávat nemůžeme, takže připravuji první online setkání, abychom se dál mohli podporovat, pomáhat si a sdílet naše zkušenosti. Jsem sama zvědavá, jaké to online bude. Už teď se ale těším, až se zase potkáme osobně. Jsme skvělá parta lidí, kteří to HR dělají opravdu srdcem.  

Jaké jsou Tvé další plány s klubem?

Myšlenek mám hodně a plány obrovské 😊. Vidím to v několika rovinách. Chci představit nové webové stránky klubu, na kterých pracuji. Jednoduché přehledné informace o klubu, historie našich setkání, možnost přihlašování se na další setkání apod. Do budoucna i nějaké zajímavosti z oboru HR a z hospitality. V příštím roce, pokud to situace dovolí bych také ráda uspořádala setkání mimo Prahu. Celkově ještě pracuji na jednom projektu, ale na ten teď není vůbec vhodná doba.

Jani, když jsme se spolu poprvé setkaly, tak jsme se hodně bavily i o budování osobního brandu na LinkedInu. Když s Tebou člověk mluví, působíš, že nemáš problém se k věcem vyjadřovat a že jsi zkrátka člověk, který miluje vycházení z komfortní zóny. Jak to je s Tebou doopravdy? Na LinkedInu jsi totiž poslední dobou hodně aktivní.

Kdo mě zná, tak ten se spíš diví, že jsem doteď tak aktivní nebyla. Já jsem takový živel, neřízená střela, co na srdci to na jazyku (smích). Potřebuji být aktivní, něco vymýšlet, tvořit, plánovat. Stereotypní činnosti a věci, které nedávají smysl mě ubíjejí. Ale já byla hodně aktivní v rámci hotelu a také mám doma dva malé rošťáky, takže mi prostě na víc nezbýval čas ani energie. Vše se začalo měnit na jaře, prošla jsem si velkými změnami, hodně věcí jsem si musela uvědomit a srovnat. Změnila se mi celkově organizace dne, způsoby využívání času, rozvrhování práce. A najednou byl ten prostor být víc vidět a slyšet, pracovat na sobě.

Jani, moc Ti děkuji za tento příjemný rozhovor. Našim čtenářům doporučujeme Tě sledovat na Tvém LinkedInu, protože jsi rozhodně skvělou studnicí nápadů 😊

Jste HR s velkým zápalem pro tento krásný obor a myslíte, že máte co sdílet? Napište nám na info@fae-hr.cz

Jsme v tom společně 💙