„Zdlouhavé procesy? Pro cizince je častokrát práce a život v Praze vysněnou záležitostí, na kterou se jim vyplatí počkat“. Říká imigrační expertka Kristýna Richtrová.

“Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, jeli držitelem platné zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, nebo modré karty, a nebo má-li platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce a platné oprávnění k pobytu na území České republiky”…říká zákon o zaměstnanosti. Pokuta za nelegální zaměstnávání cizinců se může vyšplhat až na 1 000 000 CZK. Jak to s tím zaměstnáváním cizinců vlastně je? Na to nám odpoví expertka na imigrační procesy Kristýna Richtrová ze společnosti ReloCare.

MS: Kristýno, v imigračních procesech nejsme úplně zběhlé, ale co tak slýcháme od kolegů, kteří zaměstnávání cizinců řeší, tak si prakticky všichni do jednoho stěžují na šíleně zdlouhavý proces. Jak dlouho tedy máme počítat s tím, než zaměstnanec může reálně začít pracovat?

KR: Občané EU a jejich rodinní příslušníci s podanou žádosti o správné povolení k pobytu mají volný přístup na trh práce, což znamená, že můžou nastoupit do zaměstnání okamžitě. Stejně tak cizinci s trvalým pobytem, či studenti studující denní akreditované studium v ČR.

Občané ze zemí mimo EU, kteří v ČR ještě nepobývají, avšak musí projít imigračním řízením, kdy získání úplně první Zaměstnanecké karty (kombinace Povolení k pobytu a Povolení k zaměstnání) může trvat až 4-6 měsíců, nebo i déle v případě, že žádost není kompletní a Ministerstvo vnitra – Odbor azylové a migrační politiky (rozhodující orgán v těchto věcech) si vyžádá další dokumenty.

MS: Jak myslíte, že jde tomuto procesu pomoci, aby se urychlil? Máte nějaké tipy pro HR, tak aby průběh byl co nejhladší?

KR: Perfektně připravená žádost o Zaměstnaneckou kartu bez chybějících dokumentů by měla zajistit hladký průběh schvalovacího řízení, tj 60-90 dní.

Dále bych HR poradila následující:

    – Už při prvním e-pohovoru se informujte, zdali kandidát má připravený Diplom svého nejvyššího vzdělání s potřebnou ověřovací doložkou dle země původu (Apostila, superlegalizace), kdy získání těchto může trvat i několik měsíců, čímž by se proces značně prodloužil.

    – Pokud víte, co hledáte, publikujte Hlášenku volného pracovního místa ihned, když začnete zvažovat nábor kandidáta ze země mimo EU. Tímto můžete ušetřit až 30 dní!

    – Vyhněte se národnostem, kde je téměř nemožné zajistit termín na zastupitelském úřadu České republiky pro podání žádosti o Zaměstnaneckou kartu, tedy Ukrajina, Filipíny, Indie, Mongolsko, Srbsko, Bělorusko, Moldavsko, Černá hory a Kazachstán

    – Velkým společnostem doporučujeme zařazení do vládních programů pod záštitou Ministerstva Průmyslu a Obchodu, které značně zkracují délky imigračního řízení, a zefektivňují administrativu s procesem spojenou.

MS: Existuje nějaká skupina zaměstnanců, které můžeme přijmout ihned bez této byrokracie?

KR: Ano. Volný přístup na trh práce mají například cizinci EU státní příslušnosti a jejich rodinní příslušníci, kteří si zažádali o patřičné povolení k pobytu, cizinci s trvalým pobytem či cizinci, co v ČR vystudovali denní akreditované studium atd. Celý výčet těchto výjimek zmiňuje Zákon o zaměstnanosti, přesněji § 98.

MS: Jaká je Vaše praxe, vydáváte hlášenku o volném pracovním místě hned ve fázi, kdy vůbec společnost začne zvažovat, že zaměstná cizince?

 KR: Zde velmi záleží o jakou pozici se jedná, a jak moc společnost na cizince spěchá. Často nám chodí požadavek na zajištění imigrační agendy s tím, že společnost s nástupem nespěchá, v tom případě vytváříme Hlášenku až dle uchazeče samotného. Pokud ale společnost má daný určitý profil uchazeče (státní příslušnost, na kterou se soustředí, a minimální vzdělání, které požaduje) lze vytvořit tzv. univerzální Hlášenku, a tu úřadu práce zaslat ještě před tím, než kandidáta v dané zemi vybere.

MS: Slyšeli jsme, že v některých případech je možné, aby Hlášenka v databázi MPSV byla zavedena pouze 10 dní – po vypršení této lhůty lze podat žádost. Co je na tom pravda?

KR: Ano, tuto novinu jsme se doslechli před nedávnem. Doba, kterou Hlášenka musí v databázi “viset” se dle Úřadu práce vypočítává na základě algoritmu, který zohledňuje aktuální počet uchazečů o práci v daném kraji apod. Tato lhůta se avšak obtížně zjišťuje, proto se vždy před podáním žádosti na Ministerstvu raději spoléháme na maximální 30 denní lhůtu.

MS: A co když už zaměstnanec má již zaměstnaneckou kartu, ale je navázána na jiného zaměstnavatele?

KR: Každá zaměstnanecká karta je navázána pouze na určitého zaměstnavatele. V případě, že má cizinec zájem změnit zaměstnavatele, či dostal výpověď, musí si zažádat o změnu zaměstnavatele prostřednictvím Ministerstva Vnitra, Odboru azylové a migrační politiky.

Proces změny zaměstnavatele byl novelou Zákona o zaměstnanosti změněn v červenci roku 2019, kdy nově se nezahajuje správní řád, tj. V případě vadné žádosti (tj. Žádosti která neobsahuje všechny zákonné náležitosti) ji nelze opravit doložením extra dokumentů, ale je automaticky zamítnuta a je nutné ji podat znovu. Budoucí zaměstnavatel cizince je povinen úřadu práce zaslat Hlášenku volného pracovního místa, kdy až po vypršení 30 dní je možno podat žádost o změnu zaměstnavatele na Ministerstvu vnitra. Cizinec je povinen žádost podat do 60 dnů ode dne skončení jeho pracovního poměru, jinak se jeho Zaměstnanecká karta automaticky ruší. Ministerstvo je dle zákona povinno tuto žádost zpracovat během 30 dní, kdy následně o výsledku informuje jak žadatele, případně jeho zmocněného zástupce, tak samotného budoucího zaměstnavatele. Pozor, nástup do zaměstnání není možný dříve než 30 dní ode dne podání žádosti, a to i za předpokladu, že Ministerstvo žádost schválí do týdne!

MS: Žádá se ještě dneska o modré karty? Jaká je jejich výhoda?

KR: Modrá karta je typ povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání pro vysoce kvalifikované zaměstnance s minimálně magisterským titulem.

Modré karty byly hojně využívány před zavedením Zaměstnaneckých karet, aby se vyhnulo zdlouhavému procesu získání Pracovního povolení. Nyní se s nimi již téměř nesetkáváme, jelikož klientům nepřinášejí žádné velké benefity, a jejich zajištění často trvá paradoxně déle, než zajištění zaměstnanecké karty, a to primárně z důvodu nutné nostrifikace, což je uznání zahraničního vysokoškolského diplomu.

MS: Cizinec tu tedy žije, nemá trvalý pobyt v ČR a není z Evropské unie? Jak tady ty zdlouhavé procesy vnímají samotní zaměstnanci? Neodrazuje je to od práce v České republice?

KR: Cizincům se od prvního kontaktu snažíme celý proces detailně popsat, a na tyto dlouhé lhůty je co nejvíce připravit. Vědí tedy dopředu, jak dlouho bude každý krok trvat.

Často jim lhůty moc dlouhé nepřijdou, jelikož kromě této záležitosti ve své zemi musí zařídit další spoustu věcí od výpovědi v nynější práci, přes ukončení nájemní smlouvy, balení, transport věcí do ČR. Frustrace nastává až v momentě, kdy vše tohle zařídí a jejich Zaměstnanecké karty stále nejsou schváleny. Pro mnoho národností je ale práce a život v Praze vysněná záležitost, na kterou se rozhodně vyplatí počkat. 🙂

Chcete se dozvědět více? Přihlašte se na seminář pořádaný společností ReloCare na téma zahraniční zaměstnanost. Pro více informací můžete kontaktovat Kristýnu Richtrovou na emailu kristyna@relocare.cz